Utkání s Mikeskou nám přiblížil Beni Simitči
Konec zápasu, stav 2:2 - říkám "zlatý bod", ale před zápasem, kdyby mi někdo řekl, že skoro s klaksonem vyrovnáme na 2:2 proti Mikesce bez Levčika, Musiala a Mičkala, tak bych tuhle variantu vůbec nebral. Škoda, škoda, škoda - podruhé jsme zase zahodili takové množství šancí, snad na 3-4 zápasy. Tím neříkám, že soupeř šance neměl, protože když otevíráte hru, tak je samozřejmé, že se dostane do šancí, ale soupeř zrovna tak, ale ty naše, to se nedá ani popsat.
Nevím čím to je, jestli je to velkou touhu co nejdříve skórovat a usnadnit týmu další hru, ale trápí nás to. Cítím, že každý je ve velkém tlaku - nový trenér, nová výzva pro Benago, nové tváře a když se to celé sečte, tak se to projevuje v psychice týmu.
Ale zpět k zápasu - po několika atacích na branku Mikesky jsme dostali strašně laciný gól, když si náš hráč nepohlídal hráče, ten se dostal až před Knoblocha a střelou podél něho otevřel skóre a ten druhý gól byl stejný, jako přes kopírku. My jsme tlačili, napadali, soupeř nám dával zpět míče a zase znovu a znovu jsme se snažili dobýt branku Mikesky.
A několik minut před koncem se nám to podařilo po akci Šnídla se Štorcem a dvacet vteřin před koncem utkání jsme s pomocí teče (po stříleném centru Hernandeze) vyrovnali na 2:2 při naší power-play. Na jedné straně šťastni a na druhé straně nešťastni, protože takhle oslabenou Mikesku nevím zda někdy potkáme.
Nedá se nic dělat, jdeme dál se vztyčenými hlavami, protože žádnou ostudu jsme neudělali. Bojovali jsme až do konce zápasu ze všech sil a udělali opravdové maximum.
Teď se nám v týdnu už konečně vrací Filinger, který si odstál trest 5 zápasu (a vůbec nechápu, jak STDK nedokáže prominout ani 1 zápas - asi byli hodně psychicky ovlivněni kontumací Mýta a Chrudimi), bude se nám vracet po zranění Urban a včerejškem se vrátil i Dan Brožek.
V pátek hurá na plzeňské (Indoss).