"Beni, gratuluji k výkonu mužstva, byl to vyrovnaný zápas, jenže my měli štěstí" - slovy trenéra Mikesky Standy Wonky bych chtěl začít komentář k zápasu. Smolně, bez štěstí a trochu s asistencí rozhodčích jsme přišli o minimálně remízu před očima publika a vedení a hráčů české reprezentace, která je v Ostravě na turnaji v halovém fotbale. Do Ostravy jsme opět jeli bez některých opor (Štorc, Brožek, Klíma), ale se stejnou sestavou jako proti Chrudimi.
Měli jsme jasně za úkol napadat a bránit Mikesku už od půlky hřiště a nezatahovat se příliš blízko naši branky a čekat na brajky...a musím říci, že dokud jsme toto plnili, tak jsme byli nebezpeční, vytvořili si tutovky, které jsme bohužel nevyužili a nenechali Mikesku moc hrát. Domácí dali po přečíslení na 1-0, když dva naši hráči zůstali na půlce o oni nekompromisně trestali v přesile. My jsme zase pokračovali "to naše" a po pár minutách "bombou" Hernandeze z dálky jsme se vrátili do hry. Pak krásnou kombinací se Filinger dostal sám před prázdnou branku, ale svým "béčkem" pravou netrefil z metru gól. Takto se šlo do kabin v poločase.
Tam jsme si jasně řekli, že pokračujeme stejně, ale že přidáme v intenzitě, protože rezervy byli na naší straně. Hned jsme to korunovali gólem, když na půlce náš útočník vybojoval míč pro Chrobáka, který šel sám na brankáře a proměnil a najednou v semaforu byl stav 2-1 pro nás. Po pár minutách se Hrdina po krásné sóloakci dostal před brankáře, ale bohužel neproměnil. Soupeř vyrovnal na 2-2 po nešťastné teči našeho hrače, který pozměnil směr míče, který "putoval" úplně mimo branku, ale takhle skončil v naší síti. Pak začali úřadovat rozhodčí, kteří pískali za každou drobotu, ale jenom z naši strany a postupně přibližovali "dění" blizko 9-10 metrů od naší branky a při písknutí zcela nesmyslné a maximálně neúmyslné ruce dali na 3-2 z přímého kopu. Pak dali 2x žlutou kartu za fauly, které snad se ani neměli pískat a ne aby byli potrestáni žlutou... Tím u nás začala stoupat nervozita a rázem jsme byli rozhození, třeba za to, že se náš hráč nesmí dívat přímo k rozhodčímu, nesmí se mračit anebo smát a když bylo před zápasem řečeno, že budou komunikovat jenom s kapitánem - se mnou - tak ve druhé půli bylo řečeno, abych nemluvil, protože hrozí, že zápas nedokončím, takže jsem už jako kapitán ani nemluvil... Na 4-2 soupeř udělal krásnou akci, kde naši hráči sežrali "věc", na kterou jsme byli upozorněni už před zápasem, ale to v těch momentech už byly nervy.... poté jsme se pokusili o power-play, ale i to nešlo a soupeř dokončil zápas gólem na 5-2.
Musím podotknout, že soupeř byl určitě o trochu štastnější než my a to že, si v týdnu stěžovali na rozhodčí, kttří jim pískali v Brně, že se jim to vyplatilo, protože určitě rozhodčí jim nic nepokazili, ba naopak... My jsme si zasloužili minimálně remízu, ale vyjma posledních 10 minut, kde jsme psychicky odpadli a nezvládli to, ale 30 minut zápasu jsme byli rovnocenými ne-li lepší než Mikeska.
Prohráli jsme, ale prohráli jsme důstojně, bez žádné ostudy a nedá se nic dělat. Teď se musíme soustředit na úterý, kdy máme "odvetu" pražského derby s Eco a pokusíme se je doma porazit....snad už budeme kompletní….